Příběhy z Brindleton Bay - část druhá - Léto

Jaro se pomalu změnilo v léto a lehký vzduch vystřídaly vlny veder následované bouřkami. Elisa se stále ještě nenaučila, jak být více spokojená a i nadále je pro ni velmi těžké zabavit se samostatně. 

Učí se některým novým věcem, konkrétně rybaření jí docela jde a zdá se, že je na něj talentem od přírody, dlouho ji však nic nebaví. 
Náladu má konstantně na bodu mrazu a její jedinou radostí je, když si jí neustále někdo všímá - nejde ji být sama, vůbec. 

Velkou váhu pak přikládá i hledání druhé polovičky, které se však nedaří už vůbec. Není to jen o tom, že všichni chlapci jejího věku, jako by snad úplně vymřeli a společnost byla plná starých a ještě k tomu ženatých páprdů, přičemž druhý aspekt Elisu trápí podstatně víc než ten první - nemůže se dívat na spokojené páry, jinak se cítí ještě hůř. Jenže když už se objeví kluk, kterému mládí ještě neřeklo sbohem, pak zájem o Elisu se s ním buď nikdy ani nepotkal nebo, pokud přece jenom, tak ho velmi brzy opouští.



Jednoho dne se proto rozhodne dát sbohem dortíkům a kuřecím nugetkám a vydává se do posilovny. Co když je tlustá a neatraktivní? Dře jako pes, ale ke své smůle na místě potkává nevlastní sestru Avu, která je nejen v životě spokojená, ale i po miminu je stále štíhlá jako proutek. 


Elisa od té doby posilovnu nenavštěvuje a chodí místo toho pravidelně běhat.


Přátelé i rodina nadále na pravidelná pozvání reagují kladně, dokonce občas přijdou i s novými tvářemi, nicméně Elisiny protivné výstupy plné stěžování postupně odhání i ty, kteří ještě měli kapku trpělivosti. 






 





















Nové tváře s sebou často přináší i novou naději. Ta se ale záhy rozplývá, protože ani ten nejtrapnější pokus o flirt se u Elisy neodmítá a pokud to někdo udělá, se zlou se potáže. Prostě nemůžete o ni nemít zájem, ona prostě už někoho chce! 



Paul vedle toho všeho nemá tolik zájmu, kolik by si nejspíš představoval a s tím souvisí i všechny věci, které dělá a nikdo se dlouho nesnažil ho je odnaučit. Převrhává koš a válí se v odpadcích, ničí křesla, krmí se lidským jídlem a leze po lince. V návalu svých osobních potíží i toho, co si Elisa sama jako potíže vykonstruovala přestává mít na Paula téměř úplně čas a ten se jednoho dne zaběhne. Elisu to samozřejmě mrzí, a tak už jindy špatnou náladu má ještě horší a je o to více ukňouranější.



Jedním z mála lidí, kteří to s ní ještě nevzdávají je Joseph, i ten ale postupně ztrácí poslední kousky zájmu a jednoho večera po neustálé jednostranné konverzaci následované hloupými obličeji ze strany Elisy navléká svetr se zimními králíčky a odchází do chladného pozdně letního vzduchu pryč.



Paul si ale nachází cestu zpět domů a tím na chvíli rozveselí i Elisu. 


Dokonce ani Joseph to úplně nevzdal a chce se sejít v baru, kde se chvíli zdá, že půjde o normální, veselou a příjemnou konverzaci. Elisa je spokojená, dokonce si ani nestěžuje a je připravená užít si hezkého večera.


Joseph má ale nejspíš jiné představy a v jednu chvíli bez jediného slova odchází a už se nevátí. Nechává Elisu samotnou u baru a ta opět propadá chmurám kvůli spokojeným a hlavně - zamilovaným simíkům kolem sebe.


Jednoho pozdního odpoledne se ale v okolí objevuje Jackson a Elisa, zoufale se honící za každým mladým mužem v okolí, objevuje nový cíl... 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Měla jsem plány...

Nepovedený pokus psát o více věcech naráz

Ze srdce dýni a podzim v duši