Budou melouny?

V letošním roce jsem se s velkým nadšením pustila do takových "zahradnických experimentů". Že už je na čase, abych zvládla vypěstovat i něco přínosnějšího než jenom bylinky. Sice jsem si nenechala ujít řadu okrasných kytek, povedlo se mi ze semínek vypěstovat cínie a astry, dokonce i ty zuzany od Gabči se nakonec probudily k životu a jsou všechny krásné. 

Naivně jsem věřila, že zvládnu žluté melouny. Chvíli, to vypadalo, že z množného čísla možná bude jenom meloun, ale i u toho je mnoho otazníků. Má totiž zatím asi tak 5cm v průměru a nezdá se, že by měl v plánu stát se plnohodnotným melounem. 

Toliko k mojí letošní ostudě... 

Svůj pěstitelský (ne)um jsem si ale docela pojistila topinambury. Vzpomínám si, že babička je kdysi pěstovala, ale nikdo to nejedl, plnily jen okrasný účel. A taky na ně ohromně nadávala, že se toho nemůže zbavit, protože i z toho nejmenšího odkopnutého kousku hlízy rostou kytky. 

Až po řadě let jsem je ochutnala. Kupované v lidlu za strašný peníze, na to, jaký to je "plevel", ale byly strašně dobré a chtěla jsem si vypěstovat vlastní. 

To se snad daří letos. Teprve pokvetou a ještě není čas je kopat, ale dost dobře se jim daří, takže věřím, že z mého snažení letos zřejmě něco bude a mám z toho radost.

Příští rok chci zkusit ještě batáty, protože jsem zjistila, že i ty kromě užitku plní i okrasnou funkci a vypadají fakt skvěle. Navíc jsou to sestřenice od mojí oblíbené modré kytky, která mi, bohužel, letos úspěšně chcípla sežráním něčeho, co nebylo chyceno při činu a o záplavě modrých květů si můžu nechat jenom zdát.