Příběhy z Brindleton Bay - část čtvrtá - Joseph

Po skončení krátce trvajícího vztahu s Jacksonem se Elise sám ozývá Joseph, který ji kdysi nechal samotnou trčet v baru a už se neozval. 

Omluvou mu budiž to, že v té době přišel o staršího bratra a řekněme, že tedy měl důvod stranit se společnosti.

Elisa i navzdory minulým zkušenostem přijímá jeho pozvání ven a dává mu, tedy prozatím jejich přátelství, druhou šanci. 

Ačkoli jsou simíci ve čtvrtém díle mnohem víc "člověčí" než tomu bylo v předchozích dílech, některé souvislosti stále neberou úplně na mysl. Joseph například není jenom tak nějaký random týpek z Vrbové Zátoky (v jeho seznámení s Elisou ale skutečně prsty nemám, prostě se tam někde náhodou potkali), je totiž zároveň i strýc její nevlastní sestry. Nebylo by to tak moc divné, vzhledem k tomu, že Ava je sestra nevlastní. Rodinné vazby jsou ale ještě o maličko složitější. 

Joseph a jeho dvojče Alan jsou téměř o celou generaci mladší než jejich starší bratr, který, jak už bylo psáno výše, zemřel. Tento jejich bratr, otec Elisiny nevlastní sestry, byl však bratrancem otce od Elisy. 

Sama si nejsem tedy úplně jistá, jak moc příbuzní tihle dva jsou, ale řekla bych, že pořád dost na to, aby to v realitě bylo minimálně divný. 

Ale simí život nezastavíš, navíc, když jde o tak moc vztahuchtivou siminku jako je Elisa. 

Jaká ale tahle holka je už nějakou dobu víme, proto byl její život jako na houpačce. Je přítomen Joseph? Je dobře. Není přítomen? Není dobře. Celé tohle došlo do stavu, kdy se tedy sestěhovali dohromady a Elisa až nyní zvládne mít konstantně dobrou náladu podpořenou pocitem, že je Joseph jen a jen její, což je zřejmě její pohonný motor pro život obecně. 

Elisa nyní tedy začíná o něco šťastnější a doufejme, že méně ukňouranou část svého života.  K Paulovi si s Josephem pořizují z útulku mopsičku Vendulku. Ta se Paulovi nelíbí tolik jako simíkům, ale nemůže s tím dělat nic jiného, než že kolem Vendulky co chvíli krouží a syčí.