Nejsem TAK hrozná...Jenom trochu...maličko

Je léto a ještě nějakou dobu bude. Žhnoucí slunce, trávník postrádající zelenou barvu, posečené pole, mrtvý myši na cestách a voda plná sinic. Vzduch vonící senem, dusno před bouřkou a kapky vody dopadající na rozpálené cesty... Přichází srpen. Druhá půlka letních prázdnin. 
Těch prázdnin, které jako pracující člověk už nemám, leč mi stále nechybí energie do toho, si užívat i to málo, co mi z nich zbylo. Není to jako dřív, je to jiné a je to tak vlastně dobře. 

Pro dodržení nějaké pracovní morálky a všedního režimu chodím spát v devět, nejpozději v deset. Ještě do minulého týdne jsem usínala docela za světla (nechávám rozdělané závěsy, lépe se mi pak vstává), přehouplo se pár dnů a já najednou včera o půl desáté sleduji, že je tma. Stalo se to tak najednou... Dlouhé večery už nám klepou na dveře.
Ráno chci také vstávat brzy, abych stihla všechno v klidu, jak si připravím a následně si po příchodu z venku se stejným klidem připravila kafe a snídani a až poté zasedla k počítači. Budíky mám dva po půl hodině, ale jen málokdy vstávám na ten první, spíš je to jen takové moje upozornění. 
Než se mi úspěšně podařilo najet na režim - vstát před šestou - bezpečně mě z postele dostalo ranní slunce, které mi nedovolilo ležet déle než do šesti, protože pak mi z východu přímo do očí svítily ostré paprsky. 
Včera jsem ovšem dospávala, co jsem v předchozích dnech zameškala a všimla si dalšího podzimního zaklepání na okno. To slunce, co mě už v šest jindy vyhánělo z postele, se o chvíli zpozdilo. 



Poslední dva dny jsou pracovně takové volnější. Všechno, co se valilo, jsem dokončila než přišlo volno, jelikož nemám ráda, když mi něco takhle visí dlouho rozdělané a někdo čeká, až to bude. Včera jsem proto měla čas projíždět blbovinky a do cesty mi vlezl docela obsáhlý test osobnosti, ze kterého mi vylezlo ENTJ-T (jaksi se mi nedaří zjistit, co znamená -T a -A za tím typem, jestli to má tedy nějaký větší význam?) a opět mi to připomnělo, jak mi ten samý výsledek zkřížil cestu už dvakrát předtím. Jednou ve škole, kde bylo zpracování testu takové nevalné, a tudíž jsem o jeho váze dost pochybovala a později v bance v rámci takových zaměstnaneckých srandiček.
"Vždyť nejsem TAK hrozná přece?!" nechala jsem se tehdy slyšet, načež se mi dostalo odpovědi: "To není, že bys byla hrozná, ale třeba hádat bych se s tebou nechtěl."

Hodně jsme se zaměřovali na introverzi a extroverzi a to, že každý v sobě má podíl toho a onoho, přičemž často jedno převažuje nad druhým nijak zvlášť významně. Dost mi v té době pomohlo si utřídit myšlenky ohledně těchto dvou typů a víc pochopit, co ten a který člověku přináší. 
Zástupci s převažujícím jedním či druhým typem často rádi vykládají, proč je ten jejich "lepší", což je takové dost ošemetné a vůbec to nedává smysl. Není lepší ani jeden. Člověk je buď kretén nebo není, ale to určují jiné aspekty...  Hodně často se třeba setkávám s tím, že takoví ti zamlklí (chtělo se mi říct přizdisráči)  kuňkalové mají tendence vyzdvihovat introverzi jako schopnost nad věcmi přemýšlet než o nich začnou mluvit. Jenže to by znamenalo, že extroverze znamená mít z mozku termix, což je nesmysl. A je to nesmysl z toho důvodu, že nikdo není čistě to nebo čistě ono. A přesně proto se termixové mozky vyskytují napříč oběma druhy osobnosti, stejně jako mozky přemýšlivé. 

Při zmínce o zaměstnaneckých srandičkách se mi vybavuje mnoho věcí, nejen týmové hry. Ono to tam nebylo hlavně z časového hlediska nic příjemného, přesto si vzpomínám a nehodlám to zapírat, že se mi tam určitou dobu opravdu líbilo. Ne kvůli blbostem, ta práce mě bavila. 
Ale právě asi kvůli množství práce a času stráveném v obří budově, kde všechna patra vypadala jako kopie a kde se nováčci ztráceli jak v bludišti, tam těm lidem trochu kapalo na maják. Ohromně mi celou situaci tam připomíná tenhle videoklip. Každou chvíli byl nějaký den "něčeho" a vyhlašovaly se barvy, ve kterých se přijde, jeden den se přišlo v klobouku, jindy v brýlích, jindy se natáčela videa, ze kterých vůbec nebylo zřejmé, že nejde o ústav pro duševně choré, ale o banku. No... A prostředí je, koukám, všude naprosto totožné.

No, ale o důvodech, proč se to nakonec sesypalo a lidem začali odumírat buňky i vůle žít jsem už říkala mnoho a nemám potřebu se z toho dále vypisovat. Jen se mi to tak vybavilo. 

Komentáře

  1. Když jsem si ten test dělala kdysi, tak mi vyšel bezcitní Velitel, už si moc nepamatuji ta písmenka, ale vím, že jsem se toho hrozně zděsila. Teď mám ENFJ-A, což má být Protagonista, takže mi vlastně zůstaly ty předchozí vlastnosti a přidala se k tomu velká dávka empatie. Nevím, jestli za to můžou antidepresiva nebo jsem se takovou stala, ale stejně si moc nepřipadám jako nějaký vůdce nebo ovlivňovač ostatních, zajímalo by mě, jak moc to odpovídá realitě. :'D
    Neuvěřitelné, že už se blíží srpen, strašně rychle mi červenec utekl. A v září nastupuji na doktorát a všechno se mi to zdá najednou hrozně blízko a trochu mě to děsí a tak. No, uvidíme. Ale ráda bych si ještě těch vlahých večerů užila, zatím se mi to moc nedařilo, mám takový pocit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Se mi to poslalo dřív než jsem to dopsala, tka proto tu máš dvě odpovědi a jednu smazanou.

      Commander je právě ENTJ, proto jsem říkala, že si nepřipadám tak hrozná. Jen si teda myslím, že hromada těhlech popisů je podaná strašně špatně...nebo spíš nešťastně, že je to pak víc zobecněný než by mělo být.
      Co se té údajné bezcitnosti týče, viděla bych to trochu jinak. Kdybych to třeba měla brát podle sebe, vzhledem k tomu, že mi tenhle typ už potřetí vyšel, tak to možná budu brát z té správné strany - Bezcitný být nejde, ale neznamená to, že tak musí k tvým citům mít přístup každý. A v přístupu k ostatním je to třeba tak, že konkrétně já se třeba dovedu podle mě dost vcítit do toho, jak která osoba vnímá kterou situaci a naschvál bych nikomu nepříjemné situace nepůsobila. Pokud by to ale bylo v souvislosti s dosažením něčeho, o co jako skupina lidí usilujem a jeho neschopnost by brzdila všechny ostatní, pak mu kálím i na pocity - ale opět fakt záleží na okolnostech a jejich důležitosti. Jestli chápeš, co jsem tím chtěla říct.

      Vymazat
    3. Máš úplnou pravdu, právě ta bezcitnost mě tam u toho úplně zarazila, protože mi nepřijde, že bych jako prosazovala svoje cíle nehledě na ostatní. Koneckonců, stejně tak si ani nepřipadám, že bych dokázala popohánět a ostatní motivovat, což vychází vlastně u obou. Asi bych si to měla opravdu pořádněji nastudovat - a nejlépe v originálně v angličtině, třeba to jen tím překladem vychází tak zvláštně? :'D

      Vymazat
    4. Třeba tenhleten týpek v tom videu mi přijde, že to podává míň strašidelně, i když mi přijde, že ten popis je pořád dost...

      Vymazat
  2. Já v těhle testech vždy vycházím jako ENTP což ji vizonář, on mi i hodně odpovídá i podle ostáních. Jenomže taky mám přesně všechny ty negativní vlastnosti jako nedodělaná práce, drzost, to že se pro něco nadchnu a pak mě to po určité době prostě nebaví...
    Červenec byl moc krásný, jenom místo večerů mám venku rána, protože večer jsou všude na zahradách sousedi a asi mám radši ten klid po ránu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se taky v mnoha těch popisech u toho, co mi vyšlo, vlastně vidím. I proto mě tak trochu děsí ty věci, ve kterých si nepřijdu, že bych byla až tak hrozná. Ale ono to bude možná i tím, že mnohdy já vím nejlíp, jak danou věc myslím a počítám s tím, že to ostatní berou taky tak... Takže to pak možná působí jinak než si myslím, že to působí? Nevím. :D

      Vymazat
  3. Proč myslíš, že jsem se tě tak dlouho na blogu bála? Když tě člověk nezná, jsi docela děsivá. :D V tomhle testu mi vyšlo INTJ a řekla bych, že to docela i sedí.

    Podzim už o sobě pomaloučku dává vědět i tady. Včera večer byla bouřka, celou noc nádherně vlhce voněl vzduch a ráno jsem vstávala do chladna a mlhy s pocitem, že bych si hned pustila Over the Garden Wall. Pak se z toho zase udělalo léto, ale tohle jsou ty první vlaštovky ... už se to blíží. 8D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty taky nejsi úplně nestrašidelná. Dřív jsem se tě bála, ale dneska (kdybych tě neznala a věděla jen, že existuješ někde na blogu) už bych z tebe strach neměla a klidně s tebou i na tom conu mluvila sama od sebe. Vzpomínám si, že s tebou tehdy Lucka mluvila, tak jsem se radši vzdálila, abych s tebou mluvit nemusela. :DDD Celkově mi přijde, že jsem se dřív bála lidí víc. Sice mi pořád některý situace nejsou úplně příjemný, ale dokážu se s nima líp vyrovnat.

      Vymazat
    2. Včera byla už v devět večer ještě větší tma než předevčírem, takže už se to na nás řítí. Dojčský rozloučení s létem a pak hurá do podzima!!!

      Vymazat
    3. Taky nejsi první, kdo mi to říká ... a přitom jsem prostě většinu času jenom srab s permanentním bitchface. :D

      Tak tak!

      Vymazat
  4. Mně vychází vždycky buď INTP nebo INFP a podle charakteristik, co jsem si přečetla, tak ten INFP mi sedí prostě úplně nejlíp, není to zrovna výhoda pro život, ale co se dá dělat, ovlivnit vůlí se to úplně nedá. Můj dojem z tebe z blogu je, že jsi taková docela "od rány", takže bych se tě možná taky bála, i když na druhé straně mi to imponuje a sama jsem naštvaná mnohdy, že se bojím lidí a neumím se prosazovat. (No a komentuju sice staré články, ale já jsem teprve dnes zjistila, že máš blog i na blogspotu.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já si až teď všimla, že tu mám komentáře u starých článků. :D
      No, já hlavně moc nechtěla ještě když blog.cz fungoval nějak roztrubovat, že jsem tady.

      Hele, víš co... Já jsem držka. Když je to potřeba. A mám ráda, když si můžu dělat věci podle svýho. Ale bezdůvodně nemám potřebu být na kohokoli nějak zlá nebo tak. :D

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Měla jsem plány...

Nepovedený pokus psát o více věcech naráz

Ze srdce dýni a podzim v duši